Netradiční praktické maturity z dramatické výchovy

Natáčet studentský film? A prezentovat jej před maturitní komisí i před spolužáky z nižších ročníků? Proč ne. Takto ve stručnosti vypadaly praktické maturitní zkoušky 29 studentek a 1 studenta oboru Pedagogické lyceum ze Střední školy Havířov-Prostřední Suchá, příspěvkové organizace ve dnech 6. a 7. května 2009. Studenti čtvrtého ročníku Pedagogického lycea, rozděleni do dvou pracovních a zároveň maturitních skupin, pracovali na svém maturitním projektu téměř celý školní rok. Od hledání námětu, volby tématu a žánru, přes tvorbu scénáře, přípravu všech pomůcek k natáčení, organizaci schůzek se spolupracovníky při natáčení až po samotné filmování (zahrnující jak práci před kamerou, tak často i za ní), střih natočeného materiálu, závěrečné úpravy, dokonce i tvorbu filmu a obalu na DVD. Činnosti této přípravné fáze maturit probíhaly pod vedením vyučujícího dramatické výchovy Mgr. Romana Mandy, který se svými studenty prošel téměř všemi fázemi filmového tvoření. Technické zázemí často zajišťoval Bc. Ondřej Vavříček, zkušený „pan kameraman a střihač“ (jak jej studenti s humorem oslovovali) a majitel firmy Astacusfilm.com. Během maturity 6. června skupina S1 promítla svůj dokumentární film Tajemství milosrdné lži mapující téma milosrdné lži. Jak lidé rozumí pojmu milosrdná lež? V kterých situacích se s milosrdnou lží setkali? Je lepší někdy zalhat, abych druhému neublížil/a, nebo vždy říct pravdu? To jsou hlavní otázky, které se do dokumentu promítly. Po promítnutí dokumentu i filmu o filmu, studenti ve trojicích prezentovali, s využitím Power Pointu, své zážitky, nabyté zkušenosti a dovednosti z předchozí přípravné fáze maturit. Své slovo často ilustrovali i výstiž-nými „momentkami“, fotografiemi z různých fází práce na filmu. Na závěr nesměla chybět beseda studentů s vyučujícími přítomnými u maturit i některými studenty z nižších ročníků. Byl to čas na kladení otázek a odpo-vídání, poděkování vyučujícím i sklá-nění obdivu učitelů – diváků vůči práci žákovského kolektivu a jejich vyučujícího. Maturity 7. června skupiny S2 probíhaly ve stejném rámci, jen obsah byl jiný. Už tím, že se studenti připravili na uvedení filmu Proces vzniklého na motivy Kafkova stejnojmenného románu. Jde o příběh maturantky Jany Krausové a zachycení jejích vnitřních stavů těsně před maturitou, především v době „svatého týdne“. Jana K. i Kafkův Josef K. mohou mít, z úhlu pohledu studentů ještě neodmaturovavších, leccos společného. Pět studentských prezentací po premiéře filmu tentokrát probíhalo jinak. Každá prezentace trojic mapovala jinou část příběhu a z ní vyplývající úkoly, zkušenosti a zážitky studentů. Tímto však maturita neskončila. Odpoledne v 16 hodin, v obou maturit-ních dnech, totiž proběhla veřejná premiéra filmů, a to pro pozvané hosty. Přítom-ni byli i někteří pedagogo-vé školy a samozřejmě ve-dení školy. Veřejná premi-éra byla spojena s oficiál-ním poděkováním ze strany studentů, s křtem DVD a předáním filmu např. řediteli školy, třídní učitel-ce aj. A co studenti – maturanti pověděli ke své práci? Částečně parafrázováno: „Některé hodiny byly úžasné, cítila jsem, že to lidi zajímá, a byla tam taková energie, ale někdy to bylo úplně mínus deset bodů, strašné, zdlouhavé, nudné.“ „Dost jsme se i hádali, který nápad přijmout…“ „Více jsme se poznali.“ „Teď se na film dívám jinak, vidím, kolik je za tím práce.“ Co studenti radili svým mladším spolužákům: „Určitě nechtějte natá-čet film! Je za tím spousta práce. Více, než si umíte představit.“ Jejich varování v porovnání s výsledkem práce asi nevyznělo příliš naléhavě a odstrašujícně. Uvidíme… Prakticky maturovat z dramatické výchovy znamenalo poznat se vzájemně zase o trochu více, společně tvořit, dotknout se filmového řemesla, učit se a získávat nové zkušenosti jinou cestou, prezentovat získané druhým a také něco hmatatelného po sobě zanechat – film, který si kdykoliv kdokoliv může přehrát. Roman Manda